Domácí kompostování

 Tráva, listí, drcené větve, ovoce, zelenina, zbytky rostlin, hnůj, piliny, popel ze dřeva, zbytky potravin, kávový výluh, čaj atd.

Při větším množství trávy a vařených kuchyňských zbytků je dobré tyto materiály smíchat s hrubším materiálem – větvičky, sláma a přidat také se zralým kompostem nebo zeminou, čímž se do odpadů přidají potřebné mikroorganizmy a drobní živočichové.

Teoreticky je možné kompostovat všechny organické (tedy rostlinné i živočišné) látky. V domácím kompostu by však neměly končit materiály, které jsou chemicky ošetřeny. Opatrně postupujeme také při kompostování rostlin, které jsou napadeny chorobami.

 Kompost můžete založit na kterémkoliv místě zahrady. Je však nutné dodržet několik zásad: zajistit kontakt kompostu s půdou pod ním, aby k němu měly přístup půdní organismy, které pomáhají rozkládat organické materiály. Kompost by neměl být vystaven přímému slunci, větru či dešti. Doporučuje se polostín a malá stříška. 

 Hromada je základem všeho kompostování. Na stavbu nepotřebujete žádný zásobník. To znamená, že je nejméně náročná na peníze. Stačí materiál vhodně navršit dle níže uvedených pravidel. Hlavní nevýhodou je velký zábor půdy. Hromada zabírá podstatně víc místa než vysoký uzavřený zásobník. Pokud jde o rozměry, doporučuje se šířka nejvíc 2 m. Tím se omezí výška asi na 1,5 m (kvůli stabilitě). Délka může být podle potřeby. Časem se hromada může prodlužovat tak, že se na konci hromadí nové odpady a na začátku se odebírá hotový kompost. Pokud nemáte dostatek  místa, může se postavit nová hromada. Kompostéry jsou vhodné hlavně tam, kde je nedostatek místa. Existuje celá řada kompostérů různých tvarů a velikostí. Nejlevnější kompostér je dřevěný, který si vyrobíte doma sami. Ale jeho nevýhodou je, že dřevo částečně hnije a tak mají tyto kompostéry omezenou životnost. Při jeho zhotovení musíme myslet na to, že by měl mít jednu stěnu otevírací, abychom mohli kompost překopávat a také abychom mohli snadno vybrat zralý kompost. Vlastnoručně vyrobený kompostér nemusí být nutně ze dřeva, ale také například z pletiva nebo z cihel a jiných stavebních materiálů. Vždy však musíme pamatovat na to, aby ve stěnách byly otvory, kterými do kompostu může procházet velmi potřebný vzduch. Kompostér si také můžeme koupit. Prodávají se hlavně plastové kompostéry, které nehnijí, a tak nám déle vydrží. Plechové kompostéry nejsou moc vhodné, protože plech vede velmi dobře teplo a kompost v takovémto kompostéru příliš rychle chladne a v zimních měsících může i zamrznout.

 Kompost můžeme použít přibližně za půl roku. Abychom si byli jisti, že dostatečně vyzrál, je dobré ho jednou až dvakrát překopat. Tím se kompost provzdušní a načechrá. Opravdu vyzrálý kompost nám vznikne zhruba za rok od začátku kompostování.  

 Kompost je kvalitní organo-minerální hnojivo, kterým jsou do půdy navraceny všechny cenné živiny. Na rozdíl od minerálních hnojiv dodáváme do půdy také velmi důležitou organickou hmotou, tedy především humus. Ten velmi dobře působí na vlastnosti půdy. Vyzrálý kompost nejčastěji zapravujeme mělce do půdy. Přibližně se dává 1-2 cm vrstva ročně. Pokud máme méně zralý kompost, použijeme jej jako mulč, který do půdy nezapravujeme. Tento mulč může potlačit růst plevelů. Během sezóny dozraje namístě a na podzim jej zapravíme do půdy. Kompost se hodí ke všem plodinám.